To tílko sošky

1.

Šel jsem jednou za večera tichou ulicí,

potkal jsem tam mladé děvče v plášť se tulící.

Mrštná byla jako kočka, zdobila ji bílá liška,

postavičku měla krášlicí.

Refr.:

To tílko sošky, ty štíhlé nožky,

průsvitné, jéminé, najland punčošky.

Ten ovál boků, ta jiskra v oku

a ještě něco víc, co nelze říct.

2.

Přistoupím a ukloním se, ptám se, je-li vhod,

byl by, slečno s bílou liškou, milý doprovod?

Než uplynul moment malý, střevíčky už cupitaly

po mém boku s větrem o závod.

Refr.:

3.

Po schodech já bez rozmyslu hned jsem za ní šel

a v tom malém pokojíčku políbení chtěl.

Byla trochu nedočkavá, mně se zatočila hlava,

když jsem viděl zas a zas a zas:

Refr.:

4.

Lampa zhasla v tichém šeru, její dech se třás,

jako řeka se jí třpytil rozpuštěný vlas,

pak si lehla na otoman, začal nejkrásnější román,

který jsem až dosud nedopsal.

Refr.: