Měla sem milého sokolíka

1.

Měla sem milého sokolíka,

a on mně uletěl do lesíka,

[:do lesíka jedlového,

snad ho tam najdete střeleného.:]

2.

On jest mně uletěl na tu skálu

a tam se vysmíval mému žalu.

[:Já plakala, on se jen smál

a když jsem přišla blíž, uletěl dál.:]

3.

Těžko je sokole peři nosit,

když musí po boku děvče vodit.

[:Peŕi vlevo, děvče vpravo,

nedá si upŕíti svoje právo.:]

4.

Lehce je sokolu žerty tropit,

když on smí po straně peří nosit,

[:peří vlevo, děvče vpravo,

nedá si upříti svoje právo.:]

5.

Veselým pochodem přes dědinu,

bystře si prohlížím každou děvu,

[:je-li vábná, je-li mladá,

jestli by sokola měla ráda.:]

6.

Radostí děvčátka zaplesají,

jakmile sokoly uhlídají,

[:hle, již jsou tam, snad přijdou k nám,

kterému já asi hubinku dám?:]

7.

Dám já ji švarnému náčelníku,

ten ji pak udělí v celém šiku,

[:v celém šiku sokolíků:

Tu máte, junáci, v upomínku.:]

8.

Děvčátko, nechceme tvou hubinku,

nechceme míti ni upomínku,

[:klameš jiné, chceš klamat nás!

Ne, milé děvčátko, to nás neznáš.:]

9.

My jsme hoši z kraje Plzeňského,

nedáme se klamat od žádného,

[:od žádného to děvčete,

nesmíme milovat, jak vy chcete.:]