Jednoho večera luna jasná byla

1.

Jednoho večera luna jasná byla,

[:vyjdu si do polí, kráčím podle rolí,

až na okraj lesa.:]

2.

V lese bylo ticho, jen ta sova houká,

[:zahouká poprvý, zahouká podruhý,

srnec z houští letí.:]

3.

Strhnu pušku k líci, prst mám na spouštnici,

[:hvízdnu na dva prsty, srnec ještě větří,

nic zlého netuší.:]

4.

Lesem zahřmí rána jak první hrom zjara,

[:srnec leží v krvi, počkám ještě chvíli,

šup sním pak na záda.:]

5.

Jdu s ním přes lučiny do naší dědiny,

[:v cestu se mi staví, dva neznámí páni,

co to za znamení.:]

6.

Zavěsím ručnici, srnce pod pod kopici,

[:patrony do kapsy, všechno jak se patří,

jdu proti myslivci.:]

7.

A vy milí páni, co vy tu děláte,

[:pole neoráte, vždyť je tu nemáte,

co vy tu děláte.:]

8.

My jsme ti myslivci z knížecího panství,

[:čekáme na fořta, šel někam do lesa,

stále se nevrací.:]

9.

Šel tudy nedávno, šel tady napravo,

[:mířil ku vesnici, sedí tam v hostinci,

při plné sklenici.:]

10.

Konečně už přeci odešli myslivci,

[:to jsem si vám oddech, srnečka na zádech,

kráčím ku vesnici.:]