Máničko moje

1.

Máničko moje, nemám pokoje,

ty klidně spíš, mě neslyšíš,

ty víš, co je žal, jenž já v srdci mám,

okno otevři na rozloučení.

2.

Chtěli jsme se vzít, spolu šťastně žít,

ale osud byl zlý dosud,

matička moje nám zabraňuje,

bych k vám chodíval, tebe miloval.

3.

Ta naše láska byla pohádka,

byl to jen sen, smutný však jen,

osud zanechal v našich srdcích žal,

slzu na skráni a políbení.