Píseň podzimu

1.

Pohleď můj miláčku na snivou krajinu,

jak vítr listím šumí tu píseň podzimu,

slunko jasně svítí na pole, louká, les,

až budeš v dáli žití, zdá li si vzpomeneš.

2.

Štěstí jak motýlek přelétá, tebe šálí,

vzpomínku v duši tvé, proč vidí jen tak v dálí.

život je krásný sen, vzpomínky loudí jen,

na štěstí, na mládí, na lásku zůstal mi žal,

když večer rozechvěn milku jsem líbával.

3.

Až se jaro vrátí a s ním u slunce jas,

tu navrátíš se zpátky, svou milku najdeš zas,

po letech, až zbělá náš ustaraný vlas,

tam zavzpomínáme si na krásný lásky čas.