Dyž sem já šel po Brnečku

Moravská ľudová pieseň z Bilovic

1.

Dyž sem já šel po Brnečku

Dyž sem já šel po Brnečku, po malé straně,

dívala sa panimáma z okénka na mně.

Že má céru jako květ,

lesti já ju budu chtět.

Dáte-li mně dva tisíce

nech je moja hned.

2.

Vyhlédala její céra z okénka na mně,

zakývala prstem svojím, dojdi si pro mně.

Já su panna jako květ,

estli ty mě budeš chtět,

dám ti k růži, dám ti k růži,

dám ti přivonět.

3.

Voněli sme k téj růžičce, dlúho do noci,

nebylo nám v téjto chvíli žádnéj pomoci.

Panimámo nechte si,

dva tisíce ba aj víc,

já si veznu vašu céru

k nám do Kunovic.