Když se pšenka zelenala

1.

Když se pšenka zelenala z jara na vršíčku,

má milá tam vodívala beránky k lesíčku.

[:Pod javorem sedávala u nízkeho křoví,

kukačky tam slýchávala v tom tmavém údolí.:]

2.

Když se pšenka vymetala, dozrávali klasy,

má milá pláče, naříká, rve si z hlavy vlasy.

[:Kde je múj věnec zelený, kde je má čistota,

odnesli ji černé mraky daleko do světa.:]

3.

Má milá se rozmyslela, že do Prahy půjde,

věnec panenské čistoty v Praze hledat bude.

[:V Praze je všechno k dostání, jen jedna věc není,

věnec panenské čistoty k nalezení není.:]

1.

Keď sa pšenka zeleňala, z jara na kopečku,

lúčil sa Janík z Aničkou v zelenom hajičku.

[:Sadli si pod strom zelený, do zelenej trávy,

kukačka im zakukala, že nebudú svoji.:]

2.

Keď sa pšenka zeleňala, vypustila klasy,

nejedna švárna dievčina, rozčesala vlasy.

[:Kde je môj vienok zelený, panenská čistota,

dala som ho šuhajovi, odišiel do sveta.:]

3.

A ja som si umienila, že do sveta pôjdem,

vienok panenskej čistoty, vyhľadavať budem.

[:Všetko na svete nájdete, len jedná vec není,

vienok panenskej čistoty, k zakúpeniu není.:]