Chaloupka nízká

Chaloupka nízká, hrom do ní tříská,

milovala, zapomněla.

Než přijde jaro, po jaru léto,

po létě zas ten smutný čas.

Všude bylo ticho, jako v kostele,

jen muzika hrála, hrála vesele.

Na obloze svítil bledý měsíček,

[:ten byl svědkem našich sladkých hubiček.:]

Policajt jdou, jdou, jdou, na mě si nepřijdou,

já jsem ta těžká pára bydlím za vodou,

policajt nechaj mě, já jsem v tom nevinně,

já sem ta těžká pára bydlím v Karlíně.