Již opět z věže zaznívá

banícka ľudová

1.

Již opět z veže zaznívá tichounce zvonečku lkání,

již uchop se každý kladiva a měj se k dolování.

[:Obéjmi každý milku svou a rozejdi se s představou

a k nebi vznes se duch! Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!:]

2.

Spěcháme s myslí veselou v podzemní světa říše,

a každý má se k práci své, čilostí vše jen dýše.

[:Slyšet je prachu rachoty, kladiv, želízek klepoty

a kol a strojů ruch! Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!:]

3.

A když poslední chvíle nám zaznívá do noci temné,

vždy dlí nad námi nebes pán, jenž má nás v moci své věrné.

[:Sbohem buď milko, pláče nech, pozbude horník strastí všech

a k nebi vznese se duch! Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!:]