Již dozněl zvonku hlas

banícka ľudová pieseň

1.

Již dozněl zvonku hlas,

jenž k práci volá nás,

buď sbohem, milko moje,

vrátím se zas k tobě,

nás chrání velký duch.

Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!

2.

A je-li vůle tvá,

bych nevrátil se já,

utěš mi milku moji,

s níž duše má se pojí,

chraň ji horníků duch,

Zdař Bůh, Zdař Bůh, Zdař Bůh!

Poznámka

Píseň "Již dozněl zvonku hlas" je hornická lidová píseň, která se poprvé objevila v „Hornických písních“ z roku 1908. Její původ sahá ještě dál—je to překlad německé písně, která byla publikována už v roce 1836 ve Vídni ve sbírce C. Stegmayera „Klänge aus der Teufe“. V českém prostředí ji zaznamenal J. Hrabák ve svém zpěvníku z roku 1857 pod názvem „Abschied von Liebchen“. Později ji zařadili do zpěvníku „Deutsche Volkslieder aus Böhmen“ autoři A. Hruschka a W. Toischer, který vyšel v roce 1891 v Praze.

Téma písně je typické pro hornické písně — loučení s milou před odchodem do práce v dolech. Píseň obsahuje tradiční hornické pozdravy „Zdař Bůh“, které jsou dodnes součástí hornické kultury.