Havířova růže

1.

Do práce mladý horník kráčí,

po boku dívku, jenž má rád,

[:ona ho k šachtě doprovází,

růžičku mu dává za kabát.:]

2.

Vem si tu růži, ta je z lásky,

bude tě chránit pod zemí,

[:miláčka svého vroucně líbá,

tiše pláče, prosí: vráť se mi.:]

3.

Však osud nepřál jejich lásce,

sen tichý navždy se stratil,

[:a mladý horník ke své milé,

se už nikdy více nevrátil.:]

4.

Když vynášeli tělo mladé,

na nebi zhasla hvězdička

[:a v jeho ruce uvadala,

jeho milé bílá ružička.:]

5.

Černá zem náruč rozevírá,

na rakev květy padají,

[:a všichni jeho kamarádi,

horníckou píseň zpívají.:]

6.

Sbohem buď, drahý kamaráde,

co osud vzal to nevrací,

[:my vzpomínku si zachováme,

že si dal svůj život za práci.:]