Nestůjte, mládenci, pod okny

Sulislav (u Stříbra)

1.

Nestůjte, mládenci, pod okny,

přijďte k nám do sednice,

není žádnej doma, než já jenom sama,

naleju vám pivo do sklenice.

2.

Pověz mě má holka upřímná,

proč tě tví starší brání,

mně mí starší brání, že ty si chudobný,

že já nemám pole, louky žádný.

3.

Třebas já pole, louky nemám,

přece sem na světě rád,

von může Pán Bůh dát, že budu milovat

černooký děvče jak karafiát.