Ještě sem dnes v noci

Sulislav (u Stříbra)

1.

Ještě sem dnes v noci s mou milou stál,

její nemoci sem se nenadál.

Na pondělek v noci padla do nemoci,

sám Bůh ví, bude-li víc k pomoci!

2.

Když by tě, má milá, Bůh povolal,

pěknej funus bych tě vybejti dal,

všema zvony zvonit, pískat, zpívat, troubit,

a na tvůj hrob zlatej kříž dělat dám.

3.

Na ten kříž tvý jméno a příjmení,

žes bejvala moje potěšení.

Že sem tě rád míval a v srdci nosíval,

jestli pak lidi vo tom taky ví?

4.

Což pak je ten člověk jako tráva,

že ta lidská krása není stálá!

Smrt, ta nedaruje padrón, nefajruje,

kdyby byl člověk jako ta skála.