Přeškoda

Sulislav (u Stříbra)

1.

Přeškoda nastokrát tý mý radosti,

že mě jí nepřejou v tom Sytně dosti.

Když mě jí nepřejou, ať si ji vemou,

jak voni na častokrát na mě zpomenou!

2.

Bejvávalo, bejvávalo v tom Sytně hezky,

když sou tam rostávaly za humny švestky.

Švestky zahynuly, chlapci pominuli,

nynčko už v tom Sytně víc není hezky.