Zazpívali sobě hoši od dragounů

1.

Zazpívali sobě hoši od dragounů pěknou písničku,

v zeleném háječku, na malém vršíčku, to při měsíčku.

[:Nedaleko dědiny, aby lidé věděli, by každou panenku,

která je ve spánku, probudit mohli.:]

2.

Vstávej, má Mařenko, dveře otvírej u své komůrky,

já musím do boje, srdce klesá v těle, čas už je tady.

[:Vstaň, podej mi šavličku, co leží na stolečku,

já musím do boje, potěšení moje, podej ručičku.:]

3.

Má Mařenka vstala, dveře otevřela u své komůrky,

ještě mě objala, hořce zaplakala u své postýlky.

[:Šavličku mi připjala, ručičku mi podala,

přitom ani slova promluvit nemohla, hořce plakala.:]

4.

Ještě jsem nepřešel přes jejich zahrádku, slyším šturmovat,

hornisty troubiti a na bubny tlouci, též muziku hrát.

[:Nepřítel jde za všech stran, koule házi sem a tam,

smutné podívání na české dragouny, jak se bránějí.:]